Dá-li ho kouč do hry, nemůže prohrát

Mistrovský Nymburk má za sebou největší drama sezony. Že to bylo v Pardubicích, to při aktuální formě Beksy tolik nepřekvapilo. Co už bylo mnohem zajímavější, to je chlapík, který za svých skoro 26 minut ve hře porazil KVIS rozdílem 17 bodů! Při vítězství o koš je to skutečný majstrštyk.

A nymburský pan Nenápadný František Rylich po zápase také minimálně tušil, která z jeho statistik svítila v boxscoru nejzářivěji. „Plus minus?” zeptal se, ačkoli to nejspíš dobře věděl.

Františku, vašich plus sedmnáct bylo jasně nejlepší číslo týmu. Může to být při vašem průměru +16,3, který je v Nymburce těsně druhý nejlepší po Vojtěchu Hrubanovi, vůbec ještě dílo náhody?
(směje se) To nevím, je to taková statistika, která hodně záleží na okolnostech. Občas ty zápasy může člověk hrát dobře, ale je třeba na hřišti v týmově špatných úsecích, a to plus minus se obrátí proti němu. Je ale hezké vidět, když to skončí o koš, a celou dobu se prohrává, že pak to plus minus je takové pozitivní číslo. Řekl bych, že to trochu náhoda je, ale zároveň ne úplně. (usmívá se)

Vy býváte v plusu poměrně běžně. Když půjdeme po stopách vašeho úspěchu dál, s jakou sestavou se vám v Pardubicích dařilo?
Když jsme to nějak začali otáčet, tak podle mě tam byl nějakou dobu Jabari Rice, taky Mates Svoboda a pod košem, myslím, Santos-Silva a Lawrence.

Váš klíčový bodový tahoun Jabari Rice chodí do hry až z druhé vlny, je s tím v pohodě?
Zatím to je tak, že zápasy začínáme já, Vojta Hruba a Jhamir Brickus a Jabari chodí z lavičky. Podle mě to bere hodně dobře. On ví, že se k těm minutám a hernímu prostoru dostane a že je pro nás hodně důležitý tím, že je nejlepší skórer a ofenzivně asi nejlepší hráč. Samozřejmě je pořád začátek sezony a třeba se to postupem času změní. My navíc máme hodně hráčů, víc se to točí, takže ten základ tolik neznamená. Člověk může přijít z lavičky, ale když bude hrát dobře, tak bude hrát a hráč ze základu, co třeba nehraje dobře, tak tolik minut mít nebude. Jabariho jsem se na to neptal, ale myslím, že zatím to zvládá hodně dobře.

Co z vaší hry platilo na nově složený tým Beksy?
Asi obecně platí u spousty týmů, že i když se herně nedaří, tak hlavně se dá zvednout nasazením a energií jak v obraně, tak v útoku, aby to nebylo odevzdané, když se začne prohrávat. My jsme v jeden okamžik přepnuli a pořád jsme se snažili hrát tak, jako kdybysme byli na koni a pokračovali v naší rychlé hře. A když nám pak padly i nějaké koše, a začali jsme to stahovat víc, domácím se dařilo míň.

Čím naopak Pardubice hrozily vám, když ve druhé čtvrtině získaly až 15bodový náskok?
Dost se to odvíjí od jejich zahraničních posil na perimetru i pod košem. Hodně se jim letos povedly, a i když se vystřídalo, tak třeba Kuba Tůma nebo Luboš Kovář tam byli znát a myslím, že se v Pardubicích hodně našli. A i přesto, že tu rotaci třeba neměli tak širokou jako my, tak vždycky byl na hřišti někdo, kdo dokázal ohrozit koš. A když se ten tým proti nám dostane doma do většího vedení, tak pak hlavně Američani to vycítí, chtějí ještě víc hrát a ještě víc je to může nakopnout. A to se těžko zastavuje a obrací, když je ten rozdíl už vyšší.

Pardubická obrana je druhá nejlepší, drží soupeře kolem 70 bodů, což se jí víceméně povedlo i s vámi. Jaké jsou její přednosti a vidíte tam některé podobné rysy s vaší defenzivou pod koučem Tabellinim?
I proti nám pardubičtí hráči ukázali, že ta defenzivní čísla mají dobrá, ale zatím bylo odehráno málo zápasů, my i oni jsme hráli s jinými soupeři, což by se taky mělo brát v potaz. Nicméně Pardubice mají dobré posily, které i na obranné polovině hrají dobře, vypomáhají si a jsou dobré i individuálně. A pokud jde o tu podobnost s námi, tak občas jsem tam něco viděl. Jde o to, že je pár hlavních typů obran, a když ten tým brání podobně jako třeba my minulou sezonu, tak tam samozřejmě ta podobnost nějaká je, ale každý tým to má upravené pro své potřeby.

Co pro vás rozhodlo koncovku, kterou jste si vzali hlavně na trestné linii?
Asi nějakými zkušenostmi, což je jedna z věcí, ve kterých má Nymburk výhodu, kdy ty zkušenosti se vždycky u někoho najdou, a na konci to bylo už jen o tom, kdo ty střely promění, a kdo ne. Domácí měli střely na to, aby buď srovnali, nebo v posledním útoku dokonce i vyhráli.

Nymburk v létě vyměnil celou zahraniční legii, vy jste nicméně v dosud nejtěžším zápase v lize strávil ve hře 26 minut. Takže zatím to pro vás, zdá se, byla změna k lepšímu...
Co se minutáže týče, tak je to zatím lepší než minulou sezonu (průměr přes 21). Tým je poskládaný dost podobně, ale letos trenér podle mě ještě o něco víc dá na určité věci, které týmu můžu přinést, a to mi pak ty minuty často přináší. Mám tím na mysli hlavně práci v obraně. Zároveň ty minuty teď byly dost dané i tím, že jsme neměli dva hlavní hráče z rotace (Brickuse a Bohačíka), takže se to muselo rozdělit mezi ostatní.

V úterý vás v rámci Ligy mistrů na Královce čeká zatím našláplý francouzský Chalon, kterýna úvod dobyl Berlín a v domácí soutěži si podal i euroligového finalistu z Monaka. O kolik větší kvalita to bude oproti Sabahu v prvním zápase?
Podle výsledků nebo papírově je Chalon určitě o několik pater výš, než byl Sabah. Samozřejmě se to těžko odhaduje dopředu, ale Chalon by měl být lepší snad úplně ve všem. Pro nás to bude úplně jiná výzva a podle mě to bude zá00pas, jaký jsme ještě od léta nehráli.