Pořád to bolí. „Chaos” na nás platí. A Keeler je klíč
Až nečekaně velkou lopotu měli ve dvou domácích semifinálových bitvách obhájci trofeje s vyzyvateli z Hané, kteří se svou víceméně sedmičlennou rotací dokážou hodně zlobit i ve druhém utkání ve dvou dnech, což ostatně potvrdili už ve čtvrtfinále s Opavou.
Za kulisy nymburských potíží dá nyní nahlédnout playmaker Ondřej Sehnal, jehož tým si nicméně veze do Olomouce vedení 2-0 a tedy i naději na ukončení série už po čtyřech utkáních.
Ondřeji, proč to vašemu týmu zatím v semifinále příliš nešlape?
Ve druhém zápase jsme byli už mnohem lepší než v prvním, byli jsme fyzičtější, ale klobouk dolů i před Olomouckem. Zatím se s námi rve, fyzicky neodpadlo, jeho systém na nás zatím platí. My jsme se ve druhém utkání o trochu víc trápili v útoku, zase jsme ale měli lepší obranu. Nemohli jsme čekat, že to bude jednoduché. Soupeř hraje velmi dobře.
Co je ta hra, která Olomoucku vychází?
Hrají hodně clon bez míče, občas to je takový chaos, ve kterém se oni možná vyznají, ale pro obranu je to velmi složité. Většinou mají na hřišti čtyři střelce, takže je velmi náročné to pokrýt. Musíme být hodně agresivní kolem trojkového oblouku a oni pak velmi dobře a chytře sbíhají pod koš a mají z toho často velmi jednoduché dvojtakty nebo smeče. Pro obranu je to tak velmi složité. A na druhé straně nás dost nechávají volné, všechny clony chodí spodem, takže čekají, že budeme jen střílet z dálky, a když to na začátku nepadá, je to pak složitější.
Není to i tak, že se od čtvrtfinále Ligy mistrů s Galatasarayem nepodařilo nahodit všechny vaše motory?
To vyřazení bylo samozřejmě velké zklamání a pořád to bolí. Vzadu v hlavě to někde pořád je, protože jsme letos chtěli na to FINAL 4. Už se z toho ale musíme oklepat a začít hrát, jak jsme zvyklí. I když Olomoucko hraje velmi dobře, tak my nehrajeme tak jako v lednu a únoru, kdy jsme měli nejlepší formu.
Ve druhém utkání jste za stavu 24-8 už nakračovali ke klidnějšímu průběhu utkání, ale soupeř se pak i bez svého lídra Cartera dokázal vrátit a až do začátku čtvrté čtvrtiny to byla přetahovaná. Nemělo by to ale zejména při druhém utkání ve dvou dnech a úzké rotaci Olomoucka vypadat z vaší strany jednoznačněji?
Bohužel vždycky když uděláme nějaký slušný náskok, což se nám stalo i na konci prvního utkání, kdy jsem jim já hodil míč dvakrát do ruky, tak při tom náskoku o 16 jsme jim to hloupě dvakrát dali do ruky, oni z toho měli, tuším, dvě šestky a hned pak i zakončení zpod koše a v té jejich sestavě, kdy mají hráči veškerou důvěru trenéra a potom se chytí, tak je občas velmi složité takové hráče zastavit, protože Wertz i Wright jsou velmi dobří ve hře jeden na jednoho, a když mají na oblouku takové střelce, je to někdy těžké zastavovat.
Ve třetí čtvrtině druhého utkání tam bylo dost samostatných akcí, jako byste to chtěli strhnout každý sám. Tlačil vás do toho soupeř, nebo jste ustoupili z kolektivnější hry produkované na startu utkání?
To si nemyslím, spíš jsme chtěli zrychlit hru. Samozřejmě Steph Brown, který první zápas neměl podle představ, se snažil tlačit do nájezdů, já taky, protože oni jsou hodně zalezlí v „bedně” včetně pivota Keelera, který pro ně dělá největší rozdíl v obraně. Snažíme se to tak prorvat na sílu, a i když jsme druhý záps vyhráli o 14 bodů, tak to zatím úplně nenese ovoce.
Když vaši letečtí akrobaté Ceaser a Bishop už míjejí i dunky, které jinak běžně rvou do koše, což se několikrát stalo ve druhém utkání, je to způsobené víc únavou, nebo nekoncentrací?
Ani jedním. Když prostě sebevědomí týmu není na tom úplném vrcholu, tak se i takové chyby vrší. V prvním zápase to byly moje ztráty, které obvykle nedělám. My potřebujeme zahrát první poločas, jako jsme hrávali ještě na konci nadstavby, a pak to už strhneme na svoji stranu jasněji.
Vedle toho, že soupeř ke konci druhého utkání už přece jen fyzicky odpadl, zachránilo vás do velké míry minimum ztrát, kterých bylo jen pět po 30 minutách?
Když si kouč Olomoucka nechal dát hned na startu druhého utkání technickou chybu pro hlasitou nespokojenost s vaším neodpískaným zákrokem, je to něco, co pak může mít efekt na další průběh utkání?
Je to takový trend některých trenérů i hráčů v Evropě i v NBA, kdy si nechají dát technickou hodně brzy, protože vědí, že tu druhou (znamenající vyloučení z utkání) pak žádný rozhodčí nechce dát, takže je to takový tlak a ten trenér si pak může dovolit hodně. Je tam víc věcí, třeba když kouč Olomoucka nahlas mluví při každé naší střílené šestce a snaží se jakkoli rozhodit ten druhý tým a získat výhodu pro ten svůj, což mu nemůžeme vytknout, ale ne každý tohle dělá.
Jaký třetí zápas teď čekáte na Hané?
Hlavně ten třetí bude velmi složitý. Olomoucko hrálo doma velmi dobře a čekám, že do toho půjdou ještě sebevědoměji než u nás. Určitě tak musíme zachytit začátek zápasu, protože to může být rozhodující.
